Vítejte na karlínském informačním portálu.
středa 8. 9. 2010
DIVADLO KÁMEN BUDE TESAT KÁMEN
V sobotu 25. září 210 zahájí Divadlo Kámen jubilejní třináctou divadelní sezónu a to tesáním kamene.
Celá obskurní událost začne už přibližně týden předem, kdy budou na různých místech Karlína rozmístěny podivné červené papírové kameny velikosti 16 na 16 na 16 cm. Jde tedy zřejmě o krychle. Červené papírové krychle. Červené kamenné krychle.
Na jedné straně každé krychle bude zapsáno nebo nakresleno poselství jednoho z kamenných herců. Jen na jedné straně. Zbude tedy ještě pět dalších stran. Kdokoli krychli najde, napíše nebo nakreslí na jednu ze stran své vlastní poselství a odevzdá ji nejpozději večer 25. září v divadle, získá nejen dva volňásky na tentýž večer, ale také možnost zapojit se naprosto podle svého uvážení do večerního představení Eélišky kolem. Krychle obsahuje celkem šest stran, s jedním kamenem nám tedy může přijít až pět poselství.
V inkriminovaný den 25. září dojde od 10 do přibližně 16 hodin k samotnému tesání. Přivezeme na Palmovku kamenný monolit a pod dohledem zkušeného sochaře - pravděpodobně nikoli Josefa Schneidera či Millera - ho budeme otesávat. Přitom se dopustíme nějaké hudby, případně dalších nezvyklých činností.
Už nějak příliš mnoho let nevíme, jak vypadal pro nás dosti podstatný sochař Josef Schneider, nebo Schiller, Schelling, Schmidt, Schuster, Schuller, nebo snad Miller. Máme takový pocit, že když dojde k veřejnému tesání jeho pískovcové hlavy, kterého se zúčastní povětšinou lidé, jež ho znají méně než my, mohli bychom dospět k nějakým závěrům. Všichni lidé přece někde hluboko v nevědomí do určité míry tuší, jak Schneider, Schiller nebo Schelling možná mohl vypadat. Uvidíme jen, jestli se jim ho podaří vytesat, protože mezi tušením a tesáním může být určitý rozdíl.
Vzniklý výtvor pak v pozdním odpoledni přemístíme k divadlu do blízkosti Schneiderova či Millerova kupolovitého hrobu.
Přibližně v půl osmé večer dojde u divadla k dalšímu kamennému rituálu. U zdi obklopující divadelní sluj bude odhalena nová kamenná deska, kterou velmi ochotně a energicky připravil předpokládáme že jiný kameník, než Josef Schiller, Schelling nebo Müller.
Okamžitě poté propukne večerní představení. Eéliška kolem je improvizace, takže se k ní po úvodním zahřátí prostoru může bez problémů připojit každý, kdo k tomu bude mít chuť. Odhalí-li během zahřívací fáze určitá pravidla, která se v technice této hry vyskytují, bude to dobré. Neodhalí-li je, bude to zajímavé.
Poté, co představení vyšumí do prázdnoty, v níž se možná setká s Josefem Schusterem nebo Schullerem nebo Schwarzmüllerem, nám zbudou už jen oči pro obdivování lidmi přinesených červených krychlí s poselstvími, vynášení apriorních soudů nad křišťálovými sklenkami a tanec.

Na jedné straně každé krychle bude zapsáno nebo nakresleno poselství jednoho z kamenných herců. Jen na jedné straně. Zbude tedy ještě pět dalších stran. Kdokoli krychli najde, napíše nebo nakreslí na jednu ze stran své vlastní poselství a odevzdá ji nejpozději večer 25. září v divadle, získá nejen dva volňásky na tentýž večer, ale také možnost zapojit se naprosto podle svého uvážení do večerního představení Eélišky kolem. Krychle obsahuje celkem šest stran, s jedním kamenem nám tedy může přijít až pět poselství.
V inkriminovaný den 25. září dojde od 10 do přibližně 16 hodin k samotnému tesání. Přivezeme na Palmovku kamenný monolit a pod dohledem zkušeného sochaře - pravděpodobně nikoli Josefa Schneidera či Millera - ho budeme otesávat. Přitom se dopustíme nějaké hudby, případně dalších nezvyklých činností.
Už nějak příliš mnoho let nevíme, jak vypadal pro nás dosti podstatný sochař Josef Schneider, nebo Schiller, Schelling, Schmidt, Schuster, Schuller, nebo snad Miller. Máme takový pocit, že když dojde k veřejnému tesání jeho pískovcové hlavy, kterého se zúčastní povětšinou lidé, jež ho znají méně než my, mohli bychom dospět k nějakým závěrům. Všichni lidé přece někde hluboko v nevědomí do určité míry tuší, jak Schneider, Schiller nebo Schelling možná mohl vypadat. Uvidíme jen, jestli se jim ho podaří vytesat, protože mezi tušením a tesáním může být určitý rozdíl.
Vzniklý výtvor pak v pozdním odpoledni přemístíme k divadlu do blízkosti Schneiderova či Millerova kupolovitého hrobu.
Přibližně v půl osmé večer dojde u divadla k dalšímu kamennému rituálu. U zdi obklopující divadelní sluj bude odhalena nová kamenná deska, kterou velmi ochotně a energicky připravil předpokládáme že jiný kameník, než Josef Schiller, Schelling nebo Müller.
Okamžitě poté propukne večerní představení. Eéliška kolem je improvizace, takže se k ní po úvodním zahřátí prostoru může bez problémů připojit každý, kdo k tomu bude mít chuť. Odhalí-li během zahřívací fáze určitá pravidla, která se v technice této hry vyskytují, bude to dobré. Neodhalí-li je, bude to zajímavé.
Poté, co představení vyšumí do prázdnoty, v níž se možná setká s Josefem Schusterem nebo Schullerem nebo Schwarzmüllerem, nám zbudou už jen oči pro obdivování lidmi přinesených červených krychlí s poselstvími, vynášení apriorních soudů nad křišťálovými sklenkami a tanec.

Tesání kamene
rubrika aktuality
- vložil: Lukáš Čeřovský - 03. 07. 2010, 20:18
KARLÍNSKÝ KATALOG
Kontakt: info@ikarlin.cz,
script Castell software 2003-2007.
